|
| |
|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Princip non-refoulement a suverenita státu
Dudek, Vavřinec ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Princip non-refoulement a suverenita státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi principem non-refoulement a suverenitou státu jako základních principů uprchlického, respektive mezinárodního práva. Práce se primárně věnuje výkladu a aplikaci těchto principů v evropském kontextu. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola popisuje pojem non-refoulement. Nejprve je zde podáno, v jakých právních pramenech princip non-refoulement nalezneme. Dále je vyloženo, jaký je účel tohoto principu, kdy a za jakých podmínek se aplikuje, kdo je jím vázán a které osoby chrání. Rovněž se věnuje pozornost tomu, jaké odlišné podoby má princip non- refoulement v jednotlivých subsystémech mezinárodního práva a jakou má povahu z hlediska pramenů mezinárodního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na suverenitu státu. V úvodu kapitoly je podán stručný historický vývoj tohoto pojmu. Následně je vyloženo současné vnímání suverenity. Podrobněji se práce zaměřuje nejprve na základní definici suverenity, dále pak na odlišnosti v pohledech nauky, samotných států a mezinárodních soudů. Ve třetí, závěrečné kapitole je analyzován vztah mezi oběma popsanými principy. Vztah mezi principem non-refoulement a suverenitou je zde podřazen širší problematice vztahu mezi státem a jednotlivcem. V jednotlivých podkapitolách se...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v politickém a právním myšlení
Šimek, David ; Havel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v právu a politice Abstrakt Cílem práce je analyzovat jednotlivá pojetí teorie společenské smlouvy u různých kontraktualistických autorů napříč historií, včetně 20. století. Pomocí metody analýzy a zejména diachronní komparace se práce snaží vyvrátit přesvědčení, že teorie společenské smlouvy je toliko fenoménem osvícenství 17. a 18. století a představuje hlavní, ale i méně známé kontraktualistické myšlenky jak z antické, tak nedávné historie. Kromě úvodu a závěru je práce členěna do pěti kapitol a osmi podkapitol, z nichž některé jsou ještě rovněž dále členěny. S výjimkou kapitoly první, která si klade za cíl pojem teorie společenské smlouvy (alespoň částečně) generalizovat, a kapitoly čtvrté sleduje stať po celé její délce obdobnou strukturu. Kapitola druhá je chronologicky seřazeným historickým průřezem, který začíná osobami antických filosofů, prochází dobou středověku a vrcholí v počátcích renesance. Jedná se o kapitolu zabývající se genezí kontraktualismu, zejména jeho počátkem v individualismu, voluntarismu či ius naturalismu a rovněž pojetím svobodné vůle jedince a středověký fenoménem souboje víry s rozumem, jehož výsledek se později ukázal pro vznik teorie kontraktu jako stěžejní. Kapitola třetí pojednává o zlatém věku teorie společenské smlouvy v období...
|
|
|
Small Island Developing States and Statehood
Breitling, Dustin ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Dustin Breitling Thesis Advisor: Martin Riegl, PhD. Small Island Developing States and Statehood Abstract: The spate of warnings that have been issued concerning Climate Change and its damaging impact upon the livelihood of populations has garnered increasing acknowledgement and critical concern. In a century where the potential for states to be submerged, concerns are being raised about how states, especially Small Island Developing States, are susceptible to losing Statehood. Small Island Developing States are already being ravaged by higher sea levels and dramatic loss of livelihood through inundation and potential submergence of their territory by the end of the century. Already these concerns are catalyzing Small Island Developing States to seek out alternative arrangements for their populations and importantly to preserve their legal personality. These arrangements tie in decisive concerns that connect how States are understood within in the international community as possessing a permanent territory, effective governance, permanent population and the capacity to be recognized by others. The angle offered and explored here becomes what happens once a permanent territory is undermined by seawaters and populations are relocated to Host States. If these issues are bound to occur then can historical...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
| |
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
| |
host ::
RSS.